Měřické snímkování

Letecké měřické snímkování z letadel nebo bezpilotních nosičů umožňuje rychlý a bezkontaktní sběr geografických dat. Využití leteckého snímkování je vhodné zejména při zaměřování rozsáhlých územních celků nebo stavebních objektů. Velkým přínosem této metody je fakt, že při ní nedochází ke zjednodušení (generalizaci) povrchu, jak tomu je u klasického geodetického zaměření.

Velkými přednostmi leteckého snímkování jsou srozumitelnost a přehlednost výstupů i pro laickou veřejnost a možnost zaměřovat nebezpečné a těžko přístupné lokality, jako jsou povrchové doly, výsypky, skládky, odkaliště a podobně. Opakovaným snímkováním lze získat informace o změnách sledovaných objektů v čase.

Měřické letecké snímkování – praktické využití

Kolmé letecké snímkování poskytuje podklad pro jeden z nejznámějších a velice oblíbených produktů – ortofotomapa. Z leteckých snímků je však možné vytvořit i řadu dalších výstupů – například digitální model terénu (DMT), účelovou mapu, zdrojová data pro výpočet kubatur nebo vrstevnicový plán. Veškeré měřické letecké snímky mohou být transformovány do mezinárodního souřadnicového systému WGS-84 nebo do souřadnicového systému České republiky S-JTSK.

Měřické letecké snímkování – realizace

Technické provedení leteckého snímkování vyžaduje pečlivou přípravu. Rozhodující informací je požadovaná míra detailu výsledných měřických snímků nebo jiného produktu, který z nich má vzniknout. Jedním z hlavních vstupních parametrů pro naplánování leteckého snímkování je proto rozlišení fotografií, nejčastěji udávané jako velikost pixelu.

Při pořizování leteckých snímků z konvenčního letadla, které využíváme u ploch nad 20 km², dosahujeme rozlišení až 4 cm na pixel. Pro územní celky s plochou do 20 km² je finančně výhodnější použít bezpilotní letoun, umožňující docílit rozlišení až 0,5 cm na pixel.